|
|
Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém
Raška, Michael ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce na téma Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém je poskytnout komplexní analýzu dané problematiky, obhájit potřebnost a přínos volby práva v právních poměrech s mezinárodním prvkem a nastínit možnosti dalšího vývoje. První kapitola popisuje problematiku kolizních norem, jejich konstrukci, charakteristiku a funkci. Rozebrána je také volba práva z pohledu hraničního určovatele. Na ní navazuje kapitola věnovaná historii vývoje volby rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém, od počátečních úvah ve středověku až po rozmach ve druhé polovině 20. století. Třetí kapitola je věnována volbě práva obecně, včetně rozboru jednotlivých druhů volby práva a analýzy zpětného a dalšího odkazu. V dalších kapitolách je analyzována volba rozhodného práva v těch nejdůležitějších soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Jde zejména o smluvní závazkové poměry, kde je pozornost zaměřena na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mimosmluvní závazkové poměry, kde je analyzováno převážně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), o oblast pracovního práva, dědického práva s přihlédnutím k novému Nařízení Evropského parlamentu a Rady...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Holubová, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
|
|
|
Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém
Raška, Michael ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce na téma Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém je poskytnout komplexní analýzu dané problematiky, obhájit potřebnost a přínos volby práva v právních poměrech s mezinárodním prvkem a nastínit možnosti dalšího vývoje. První kapitola popisuje problematiku kolizních norem, jejich konstrukci, charakteristiku a funkci. Rozebrána je také volba práva z pohledu hraničního určovatele. Na ní navazuje kapitola věnovaná historii vývoje volby rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém, od počátečních úvah ve středověku až po rozmach ve druhé polovině 20. století. Třetí kapitola je věnována volbě práva obecně, včetně rozboru jednotlivých druhů volby práva a analýzy zpětného a dalšího odkazu. V dalších kapitolách je analyzována volba rozhodného práva v těch nejdůležitějších soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Jde zejména o smluvní závazkové poměry, kde je pozornost zaměřena na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mimosmluvní závazkové poměry, kde je analyzováno převážně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), o oblast pracovního práva, dědického práva s přihlédnutím k novému Nařízení Evropského parlamentu a Rady...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Holubová, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
|
host ::
RSS.